Úvod
V minulých letech nebyla při výrobě kapotových motorových lokomotiv brána do úvahy bezpečnost osádky lokomotivy jak z hlediska pohodlného výstupu na ochoz lokomotivy (a v mnohých případech i do kabiny), tak z hlediska bezpečného prostoru pro posunovače.
Technické řešení
ČMKS - Jihlavská lokomotivní společnost se již od roku 1997 snaží v rámci celkových rekonstrukcí řešit i tento problém. První lokomotivou, kde bylo kvalitativně lépe postaráno o výstup na lokomotivu i o prostor pro posunovače byla lokomotiva 744.701 pro Chemopetrol Litvínov, závod Doprava, která byla zrekonstruována z lokomotivy řady 740. Na této lokomotivě byl na původní čelník navařen čelník nový o tloušce 60 mm. Vyřešily se tak dva problémy najednou: Vyrovnal se hmotnostní rozdíl mezi původní a zrekonstruovanou lokomotivou a zároveň byl čelník proveden v maximálních rozměrech, který dovoloval obrys pro vozidlo. Za čelník byl navařen prostorný spodní rošt o rozměrech 500 x 400 mm, který zabezpečuje pohodlné stání pro posunovače. Za tímto roštem byly vybudovány šikmé schody, které opět velice pohodlně umožňují výstup na ochozy lokomotivy a samozřejmě i do kabiny. Podobným způsobem byla na přelomu let 1998-1999 zrekonstruována lokomotiva 724.701 pro Třinecké železárny a od této lokomotivy se tato úprava čelníků stala standardní součástí modernizací lokomotiv prováděných v ČMKS.
O podobnou úpravu projevily zájem i Železnice Slovenské republiky při zadání rekonstrukce lokomotivy řady 735 na řadu 736. U této lokomotivy byla využita druhá varianta řešení tohoto problému a to taková, že původní čelník byl v příčném směru nastaven tak, jak to opět dovolil obrys pro vozidlo. Tím vznikl prostor pro zabudování spodního roštu a bočních schodů. Bohužel konstrukce hlavního rámu, respektive umístění podélníků hlavního rámu v tomto případě nedovolily zabezpečit tak velký prostor jako u výše zmiňovaných lokomotiv, ale ve srovnání s původním bočním výstupem v šikmé části hlavního rámu lze i zde pozorovat výrazné zlepšení poměrů při výstupu na ochozy lokomotivy.
Podobná úprava byla realizována i pro dalšího zákazníka - Českomoravský cement, závod Cementárna Beroun obdržel začátkem června 1999 lokomotivu 711.701, rovněž vybavenou šikmými schody pro výstup na ochozy.
Z těchto důvodů bylo v ČMKS - Jihlavské lokomotivní společnosti zpracováno několik návrhů pro řešení tohoto problému hlavně se zaměřením na lokomotivy řady 740 a 742. Protože se braly v úvahu i finační možnosti zákazníků jsou dnes nabízena dvě možná provedení této úpravy (samozřejmě za předpokladu, že nebude prováděna celková rekonstrukce lokomotivy a tím i podstatný zásah do hlavního rámu). V obou případech je počítáno s nastavením čelního plechu v příčném směru plechem tloušťky 40 mm. Za upraveným čelníkem je umístěn rošt o rozměrech 500 x 400 mm. Dále se již varianty řešení rozcházejí.
První varianta počítá s pohodlnými bočními schody na ochoz lokomotivy tak, jak je to provedeno u lokomotiv řady 724 a 744. Druhá (levnější) varianta počítá s provedením svislého výstupu na ochoz pomocí dvou otvorů v bočním plechu schodů. I tato varianta umožňuje pohodlné a poměrně bezpečné stání pro posunovače, jehož ochrana je zde velice dobře zajištěna. Jako doplněk této rekonstrukce je nabízeno i zvětšení čelníku ve spodní části, tzn. že na lokomotivě je vytvořen nový čelník, který je z hlediska rozměrů maximální vůči obrysu pro vozidlo. Tato úprava má další výhodu v tom, že z lokomotivy je demontován ochranný pluh z úhelníků a lokomotiva pak může být vybavena robustní traverzou z U profilu, opět velice dobře známou z lokomotivy 724.701 nebo 744.701.
Podobné úpravy lze provádět i u ostatních kapotových lokomotiv. Velikost roštu a tím i výsledné rozměry bočních schodů a prostoru pro pobyt posunovače při práci ale závisí na mnoha faktorech. Zatímco u dvou a třínápravových lokomotiv lze zajistit velice solidní prostory, podvozkové lokomotivy jsou na tom o něco hůře, protože zde ve veliké míře záleží na délce převislého konce hlavního rámu od tažného čepu a tím pádem i na velikosti vnitřního prostoru, který je bývá nepříznivě ovlivňován natáčením podvozku při průjezdu lokomotivy oblouky.
Přesto by tomuto problému měla být věnována značně větší pozornost zejména z důvodu zajištění potřebného prostoru pro pobyt posunovače při práci, což bezprostřední souvisí se zvýšením bezpečnosti práce a snížením míry rizika.
Dílčí modernizace kolejových vozidel